OSN Evropě radí, aby přijala více imigrantů, prý to přinese zlepšení na trhu práce.

Vysoký komisař OSN pro lidská práva  Zajd  Raad Husajn vyzval Evropskou unii, aby přijala více imigrantů. Zamyslel jsem se nad tím z hlediska nezaměstnanosti, ale i z trochu jiného úhlu.

Zároveň s článkem o této výzvě jsem  na internetu objevil další informace, jak "nezávislé" průzkumy dokázaly, že vliv imigrace na nezaměstnanost a na zvýšení mezd je velmi pozitivní. Podle zdrojů z internetu pan Zajd  Raad Husajn pochází z Jordánska, přičemž podle Wikipedie: " Jordánsko má 6,5 milionu obyvatel (2012), což představuje zvýšení z 1,57 milionu obyvatel v roce 1971. Populace Jordánska se vyznačuje rychlým růstem, k čemuž jí napomáhá nejen poměrně vysoká míra porodnosti, ale hlavně neustálý příliv uprchlíků z okolních zemí regionu postižených válečnými konflikty. Podle OECD se jordánská populace mezi lety 1990 a 2008 zvýšila o 2,7 milionu, což je 86% nárůst." (zdroj Wiikipedie).

Dobře, musím tedy uznat, že pan Husajn pochází ze země, která má s imigrací vlastní zkušenosti. Ale dále se na Wikipedii dočteme, že 98% populace Jordánska tvoří Arabové, takže migrace přivádí do země lidi ze stejného kulturního prostředí, což se nedá říct o příchodu muslimů do Evropy. Ale já se dnes spíše chci zabývat otázkou migrace z hlediska nezaměstnanosti.

Současná míra nezaměstnanosti v Evropě je v průměru dost vysoká. Liší se sice podstatně podle jednotlivých zemí, ale průměr je někde kolem 11%. I když se různí ekonomové liší v názoru, jak vysoká nezaměstnanost je pro ekonomiku ještě únosná, 11% už není číslo, které by nás mělo nechávat klidným. A už vůbec ne, když se podíváme na čísla, která vyjadřují nezaměstnanost mladých do 24 let. Tam už se většina unijních zemí pohybuje v číslech nad 20%, o Španělsku a Řecku ani nemusíme mluvit - viz graf na této stránce:

http://www.infoabsolvent.cz/Temata/ClanekAbsolventi/0-0-04/Nezamestnanost-mladych-v-CR-a-EU/12

Výše uvedená čísla jsou sice ze 3. čtvrtletí roku 2014, ale použil jsem tento odkaz kvůli přehlednému grafu. Ověřil jsem si, že letošní čísla jsou téměř shodná.

Takže současné evropské hospodářství není schopno poskytnout zaměstnání téměř pětině mladých lidí. Nechci tvrdit, že všichni o práci stojí, ale ani nepředpokládám, že 20% mladých se práci vyhýbá. A přitom tito lidé absolvovali vzdělání v evropských školách, ovládají mateřský jazyk své země, mají dokonce tu možnost, že v rámci Evropské unie mohou bez problémů za prací migrovat. A přesto je pětina z nich bez práce. Pokud tedy vyloučím možnost, že všichni jsou povaleči, dojdu k závěru, že práce pro ně není.  A v tom mě utvrzuje i to, že Německo a Rakousko si v době přístupu Česka k Evropské unii vymohly výjimku, která po dobu 7 let neumožňovala Čechům ve zmíněných státech pracovat. Tehdy to bylo zdůvodňováno ochranou pracovního trhu. Stejnou výjimku si uvedené státy zajistily při vstupu Bulharska a Rumunska.

Pokud tedy ještě nedávno bylo pro některé unijní státy důležité zabránit vstupu cizích pracovníků na domácí trh práce, jak je nyní možné, že jsme přesvědčováni, že příliv statisíců, v budoucnosti možná i milionů dalších lidí přispěje k větší prosperitě a menší nezaměstnanosti? Navíc se nyní ukazuje, že velká část těchto lidí ovládá v omezené míře pouze angličtinu, ostatní evropské jazyky neumí, část z nich je dokonce negramotná, aspoň pokud se latinky týče. V Německu se ozývají hlasy, že jejich zaměstnávání brání nedávno zavedená minimální mzda. Ačkoliv nejsem velkým příznivcem minimální mzdy, v případě jejího zrušení to povede k tomu, že cena práce zase klesne. Na druhou stranu si nedovedu představit, že v tak sociálním státě, jako je Německo, bude chtít někdo pracovat za ještě menší než minimální mzdu. Zvláště pokud předtím dostával sociální dávky bezpracně.

Samozřejmě se můžou ozvat oponenti, kteří budou tvrdit, že pro integraci nově příchozích imigrantů bude nutné vytvořit mnoho pracovních míst. Budou zapotřebí učitelé, kteří by je učili novému jazyku, zaměstnanci, kteří se o ně starají v ubytovnách, kuchaři, kteří pro ně připravují jídlo atd.... Jistě, taková pracovní místa určitě vzniknou a nebude jich málo. Ale kdo bude tyto lidi platit? Budou to komerční firmy, které vydělávají na volném trhu? Ne, tito lidé budou placeni státem, případně z rozpočtů neziskových organizací, které jsou ovšem taky závislé na státu. To znamená, že stát bude potřebovat větší příjmy a nezíská je jinak než zdaněním nebo vydáváním dluhopisů. Už nyní se mluví o tom, že bude nutno zavést novou unijní daň na krytí nákladů spojených se současnou imigrační vlnou. A jak už jsem zmiňoval ve svém dřívějším příspěvku: http://radekforman.blog.idnes.cz/c/477924/krize.html

neustálé zvyšování daňové zátěže nebo zadlužování státu prostřednictvím vydávaných dluhopisů k další prosperitě určitě nepovede.

Bohužel tedy nechci věřit tomu, že příchod dalších lidí do Evropy přinese hospodářský rozkvět. Nemůžeme zapomenout ani na to, že evropský kontinent prostě není nafukovací, Současní uprchlíci přicházejí nejenom z oblastí válečných konfliktů, ale také ze zemí, kde za poslední desetilelí vzrostla populace na několikanásobek. V roce 1900 žilo v Africe 138 milionů obyvatel, v roce 1950 224 milionů a v roce 2013 již 1,3 miliardy. Není příčinou chudoby a válek v těchto oblastech hlavně to, že už matička příroda není schopná na daném území toto množství uživit? Nemělo by se OSN spíše snažit o to, provádět v těchto zemích osvětu ohledně antikoncepce než vyzývat k migraci do Evropy? Vysvětlovat, že je lepší věnovat rodičovskou péči dvěma dětem a být schopný jim poskytnout dostatečné zázemí ke šťastnému dětství než mít dětí deset jenom proto, aby se o mě aspoň některé ve stáří postaralo? I když jsme často mediálně masírováni tím, že obyvatelstvo vyspělých států vymírá, a že je nutno zvýšit porodnost, případně migraci, považuji to zase jen za manipulaci. Pokud mě politik přesvědčuje, že je nutné zvýšit počet obyvatelstva, protože jinak nebude možné financovat sociální systém, ve kterém je zapotřebí na každého člověka v důchodovém věku aspoň dva pracující v produktivním věku, co budou říkat politici našim dětem, až ti dva v produktivním věku dosáhnou věku důchodového? Že je zapotřebí zvýšit porodnost? Evropa už je dnes druhý nejhustěji obydlený světadíl. Není tedy spíše chyba v nastavení sociálního systému?

Myslím, že světoví politici by se naopak měli začít snažit o prosazování názoru, že je nutné počet obyvatel planety snížit. Nemyslím tím válkami, ale osvětou, protože právě bez osvěty dochází k hledání "nového životního prostoru", jak už nás historie mnohokrát přesvědčila. To by ovšem museli přistoupit i na to, že není možné neustále zvyšovat ekonomický růst a spotřebu.  Ale to už je zase na jinou úvahu.