Dotace a jejich vliv na ekonomiku

Dotace, ať už z evropských nebo českých zdojů, zcela deformují volný trh, způsobují nesmyslné plýtvání a ovlivňují i další okolnosti našeho života.

Můj postoj k dotacím je vesměs záporný, hlavně proto, že prostředky, vytvořené a zaplacené poctivými pracujícími a podnikateli, jsou převáděny na projekty, o jejichž smysluplnosti lze s úspěchem pochybovat. I když samozřejmě politickou reprezentací jsme přesvědčováni, že je to v našem zájmu. Jistě, některé myšlenky, stojící za dotacemi jsou chvályhodné, ale způsob jejich provedení je dle mého názoru nesmyslný.

Například víme, že spotřeba elektrické energie stále roste s tím, že používáme čím dál tím více elektrických spotřebičů. Je tedy chvályhodné, abychom hledali její alternativní zdroje, které by nezatěžovaly životní prostředí. Větrné a solární elektrárny se zdají být rozumným řešením. Takže s patřičným vysvětlením, že je to nutné, se přistoupilo k jejich dotování. Vznikly desítky, možná stovky solárních elektráren, patřících privilegovaným osobám, které měly šanci dostat se k úvěrům, které jim banky na jejich výstavbu ochotně půjčily, neboť měly státem garantovanou jistotu dotované výkupní ceny elektřiny z těchto elektráren. Bylo by jistě zajímavé, kdyby si s tím někdo dal tu práci a zjistil všechny majitele těchto solárních elektráren. Kolik z nich by patřilo přímo různým politikům nebo jejich spřízněným a příbuzným osobám a kolik obyčejným lidem?

Takže stát dotuje výkupní cenu solární elektřiny, která musí být dodávána monopolnímu ČEZu, který ji následně prodává konečnému spotřebiteli. Ten za odměnu, že se podílí na ochraně životního prostředí, platí zvýšenou cenu, aby byly zajištěny prostředky na dotování výkupu.

Kdybych já mohl ovlivnit způsob, jak přimět lidi, aby se podíleli na rozvoji alternativních zdrojů, zkusil bych to spíše takto: Každý, kdo by si pořídil solární panely, vyrábějící elektřinu a umístil je na střechu svého vlastního domu nebo zahradu, by byl podpořen úlevou na daních. Elektřina z těchto panelů by měla sloužit především k zajištění spotřeby daného domu a teprve její přebytek, pokud by nějaký byl, by byl dodáván ČEZu, klidně za nedotované ceny. Od ČEZu by tito lidé brali elektřinu jen v době, kdy by jejich vlastní elektrárny nebyly schopny produkovat dostatek energie. Firmy, dodávající solární panely, by se této situaci jistě dokázaly přizpůsobit a byly by schopné nabídnout projekty odpovídajíci potřebám malých elektráren pro jednotlivé domy. Lidé by si díky úlevě na daních mohli na tyto projekty vzít půjčky od bank, vždyť následně by jejich náklady na nákup elektřiny podstatně klesly. A nemalým příspěvkem by bylo i to, že solární panely by nehyzdily otevřenou krajinu a nezabíraly úrodnou půdu.

Jenže tento model by způsobil, že by ČEZu klesly zisky a stát by přišel o miliardy na dividendách, které od něj dostává. A to přece nemůžou politici dopustit, protože i na ně by zbyl menší podíl, který lze někam výhodně přemístit do vlastní kapsy.

Výše uvedený příklad je ukázkou, jak dotace ovlivňují náš život v neprospěch naší peněženky. Ale mnohem důležitější je, že dotace deformují volný trh, kdy konkurenční boj, který je jeho podstatou, je záměrně ničen. Např. Německo a Francie jsou největšími příjemci zemědělských dotací v rámci Evropské unie, takže my v supermarketech nakupujeme jablka dovezená ze zahraničí, zatímco čeští pěstitelé namají téměř šanci svoje jablka prodat jinak než na farmářských trzích. A to i při skutečnosti, že mzdy českých změstnanců jsou možná poloviční než jejich francouských kolegů a v ceně dovezených produktů je započítána i cena za dopravu, často několik set kilometrů. K deformování konkurenčního prostředí si tedy přidejme i znečištění přírody díky zbytečné spotřebě pohonných hmot. A jako třešnička na dortu pak působí fakt, že vyšší spotřeba paliva prospívá nejvíc samozřejmě státnímu rozpočtu, protože se více vybere na spotřební dani. A my, pokud si chceme koupit třeba český jogurt nebo česnek, za něj paradoxně zaplatíme více.

A ještě jeden příklad, kdy dotace škodí nebezpečným způsobem. Ti, kteří jsou jako já už staršího data narození, si možná vzpomenou, jak za našeho dětství byly louky plné poletujících motýlů všech možných druhů - babočka admirál, babočka paví oko, modrásci, žluťásci..... Nejsem entomolog, takže je nedokážu všechny vyjmenovat, ale prostě si pamatuji na tu pestrobarevnou záplavu motýlů nad každou loukou.

Určitě vás napadne, že za jejich zmizení může znečištění přírody. Ano, určitě i to k jejich vymizení přispělo. Ale hlavní chyba je jinde, a to v dotacích na sečení luk. Někdo chytrý nahoře v Bruselu vymyslel, že je nutné udržovat louky jejich sečením, a že se na to budou dávat dotace. Je pravda, že na loukách rostou rostlinné druhy, které se přizpůsobily několik staleí trvajícímu sečení zemědělci, kteří tak získávali seno pro hospodářská zvířata. V symbióze s těmito druhy rostlin žily určité druhy hmyzu včetně motýlů. Jenže ten chytrý nahoře se už nenamáhal zjišťováním hlubších souvislostí. Prostě od stolu rozhodl o tom, že dotace za sečení se vyplatí tomu, kdo louky poseče do určitého data. Přiznávám, že nejsem schopen toto datum uvést a nejsem ochoten trávit čas jeho hledáním v nepřeberném množství unijních předpisů. Tuto informaci mám od přítele entomologa, který mi tento problém vysvětlil, když jsem se ho ptal, kam zmizeli všichni motýli.

Jenže bohužel toto datum bylo stanoveno da dobu, kdy kukly motýlů byly ještě zavěšeny na lučních rostlinách. Louky byly posečeny i s nevylíhnutými kuklami, takže nová generace motýlů, která by nakladla vajíčka, neměla vůbec šanci se narodit. Stačilo pár let "dotovaného sečení" a populace motýlů byly zdecimovány. I když v současné době po úpěnlivých prosbách entomologů ten chytrý nahoře konečně souhlasil s posunutím data na pozdější datum, je otázka, zda se dočkáme návratu motýlů. Takže na jedné straně se dotuje např. výstavba ekologických center za miliony, jak jsem psal minule, ale za chybné rozhodnutí, které bylo pro motýly katastrofou, nebyl nikdo potrestán.

A zde na závěr dva příklady z mnoha, co se také dotuje z vašich daní:

http://www.esfcr.cz/projekty/jihoceska-rozkos

http://www.phil.muni.cz/relig/levyna.php

Celý systém dotací tedy působí velmi destruktivně na ekonomiku, protože nahrává zákulisním praktikám, při kterých se díky lobbystům daří velkým firmám získávat peníze ze státního rozpočtu a přitom ještě potlačovat konkurenci. Dále také vytvářením projektů, které nepřináší žádný užitek kromě zaměstnávání lidí, kteří nejsou schopni nebo spíše ochotni se jinak uplatnit. S tím vším samozřejmě souvisí korupce, která kruh uzavírá a přispívá k jeho neustálému roztáčení. Je tedy v zájmu nás všech, abychom tento kruh dokázali rozetnout. Ve stavu, kdy tento kruh zahrnuje celou EU, je otázka, zda se  to vůbec může podařit politickou cestou.